Whistleblowing povinný v ČR od 1. srpna 2023, malé a střední firmy mají čas do 15. prosince 2023

Nový zákon o ochraně oznamovatelů č. 171/2023 Sb. upravuje v souladu s legislativou EU pravidla pro oznamování a posuzování případného protiprávního jednání a zavedení interního oznamovacího systému (tzv. whistleblowing).

Tento zákon zapracovává příslušný předpis EU a upravuje především:

a) způsob podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání,

b) podmínky poskytování ochrany fyzické osobě (tzv. oznamovatele), která oznámení učinila (ochrana např. před propuštěním, sníženým mzdy apod.),

c) působnost Ministerstva spravedlnosti na úseku ochrany oznamovatelů.

Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které:

• má znaky trestného činu,
• má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
• porušuje tento zákon nebo jiný předpis EU.

Zákon o ochraně oznamovatelů se týká zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají 50 a více zaměstnanců, přičemž nový vnitřní (interní) oznamovací systém musí být nastaven dle zákona č. 171/2023 Sb.:

• u zaměstnavatelů s 250 a více zaměstnanci – od 1. 8. 2023. Český zákonodárce neschválil odklad účinností sankcí, jako učinilo např. sousední Slovensko, a proto teoreticky Ministerstvo spravedlnosti může hned od prvního dne účinnosti zákona kontrolovat plnění všech povinností dle nového zákona,
• u zaměstnavatelů s 50 až 249 zaměstnanci – nejpozději do 15. 12. 2023. I v tomto případě se doporučuje se zavedením whistleblowingového řešení příliš neotálet – veřejný oznamovací kanál provozovaný Ministerstvem spravedlnosti je již v provozu a mohou jej využít všichni oznamovatelé, kteří nemají jinou (firemní) alternativu.

V souvislosti se zákonem č. 171/2023 Sb. byl zveřejněn i navazující zákon č. 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů.

 

Odchylky českého zákona od Směrnice EU o whistleblowingu:

• Čeští oznamovatelé mohou oznamovat nejen podezření na porušení evropských předpisů ve vymezených oblastech, ale i podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, za nějž hrozí pachateli pokuta ve výši alespoň 100 tisíc Kč.

• České vnitřní oznamovací systémy musí být řízené fyzickými osobami – ne odděleními. Zákonodárce zavádí funkci tzv. příslušné osoby, která pod sankcí 100 tisíc Kč odpovídá za příjem oznámení, za dodržování zákonných lhůt pro komunikaci s oznamovatelem, za ochranu identity oznamovatele, ale i skutečností v oznámení obsažených, které by mohly zmařit účel vyšetřování, za provedení vyšetřování, vedení zákonné evidence a návrh preventivních nebo nápravných opatření.

• České povinné osoby musí zavést kanály, které umožní oznamovateli podat oznámení písemně, ústně a na žádost i osobně, zatímco podle směrnice stačilo zavést oznamování ústní nebo písemné.

• Ochrana náleží i oznamovateli, který sice podal anonymní oznámení, ale jeho identita vyjde najevo později.

 

Sankce při porušení nového zákona:

• Pokud povinná osoba nezavede vnitřní oznamovací systém, neurčí příslušnou osobu nebo umožní, aby oznamovatel nebo ostatní chráněné osoby byli vystaveni odvetnému opatření, může být potrestána pokutou až 1 milion Kč.
• Sankce dosahující výše až 100 tisíc Kč zákonodárce přichystal i pro příslušné osoby, které budou v organizacích najmenovány do těchto rolí a poruší některou svoji povinnost (např. neochrání identitu oznamovatele nebo informace obsažené v oznámení).
• Potrestány však mohou být i další osoby (fyzické nebo právnické), které budou oznamovatelům bránit v podání oznámení nebo oznamovatele vystaví odvetným opatřením, a to pokutou až do výše 1 milionu Kč. Pokuta tak může být uložena např. členovi statutárního orgánu, nadřízenému či kolegovi oznamovatele nebo zaměstnavateli oznamovatele, který podal oznámení u obchodního partnera zaměstnavatele.
• Osoba vystavená odvetnému opatření bude moci proti povinným subjektům vznést nárok na náhradu nemajetkové újmy, s tím, že v případném soudním sporu bude důkazní břemeno ležet na povinném subjektu.

Kompetence v oblasti kontroly dodržování předpisů v oblasti ochrany oznamovatelů si mezi sebe rozdělilo Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán státní správy pro ochranu oznamovatelů a inspektoráty práce.